Pevnosti
Pevnost Dobrošov
Jedná se o pravděpodobně o nejznámější tvrz soustavy československého pohraničního opevnění. Je to dáno zejména existencí expozice čs. opevnění, která je spravována náchodským muzeem již od roku 1968.
Nedokončená tvrz Dobrošov se nachází na kopci nad obcí Dobrošov u Náchoda. Její stavba byla zahájena v září 1937 a po dokončení měla sestávat ze dvou pěchotních srubů, dvou dělostřeleckých srubů, dělostřelecké otočné věže, minometné otočné věže a vchodového objektu. Svými pevnostními houfnicemi měla vlevo postřelovat náchodskou kotlinu a podporovat izolované pěchotní sruby ve svazích nad Bělovsí. Dostřel jejich zbraní dosahoval až za Hronov a Červený Kostelec. Palba se měla překrývat s palbou tvrze Jírova hora. Vpravo se její palebný vějíř překrýval s palebným vějířem sousední tvrze Skutina. Dostřel DOV Maliňák zasahoval hluboko na území nepřítele.
Do konce září 1938 byla vyrubána celá podzemní galerie v celkové délce 1750 m, byly vyrubány všechny podzemní sály skladů a ubikací a celé podzemí bylo téměř z poloviny vybetonováno. Byly vyhloubeny šachty do podzemí v místech všech objektů tvrze Dobrošov a byla vyražena odvodňovací štola. Na povrchu byly vybetonovány pěchotní sruby N-S-72 Můstek, N-S-73 Jeřáb a dělostřelecký srub N-S-75 Zelený. DS Zelený byl zároveň posledním srubem vybetonovaným v rámci československých tvrzí. Jeho betonáž byla ukončena 28.9.1938. Žádný z bojových objektů nebyl osazen zvony, ani u nich nebyl dokončen zához kamennou rovnaninou. Z celé tvrze Dobrošov byl v září 1938 schopen boje pouze srub Jeřáb, který měl v době mobilizace posádku. Tato zde v ještě nevyschlém a nevyzrálém objektu v provizorních podmínkách prožívala dny mnichovské zrady. Vchodový objekt měl být na podzemí tvrze Dobrošov napojen svážnicí. VO se však nebyl do Mnichova postaven a do tvrze Dobrošov se vstupovalo provizorní mřížovou brankou zřízenou v ústí štoly.
Dělostřelecká tvrz Hanička
Dělostřelecká tvrz Hanička se nachází poblíž samoty Hanička u Rokytnice v Orlických horách. Umístění tvrze Hanička v terénu prošlo několika zvraty. Původní tvrz Hanička měla sestávat jen ze čtyř objektů a měla být umístěna v předpolí dnešní tvrze. Druhá varianta předpokládala vybudování tvrze Bartošovice . Nevýhodou prostoru Bartošovic byl mírně zvlněný terén, který znemožňoval vybudování dělostřeleckých kasemat a vytvářel rozsáhlé hluché prostory pro palbu dělové otočné věže. Proto se pozornost soustředila opět na Haničku a bylo vybráno její definitivní umístění, jak je známe dnes.
Tvrz Hanička je jednou z pěti stavebně dokončených tvrzí čs. opevnění. Stavba tvrze Hanička byla zahájena v září 1936 a ukončena v červnu 1938.
Z taktického hlediska měla Hanička dělostřelecky působit na přehrazení dvou hlavních očekávaných směrů útoku a to Bartošovice - Kunvald a Hanička - Rokytnice v O.h. Palebně navazovala na levostrannou 22 km vzdálenou tvrz Skutina. Zejména palebná podpora důležité údolní silnice ze Šerlichu do Rychnova nad Kněžnou byla nedostatečná. Proto byl do projektovaného náchodského úseku začínajícího pod Komářím vrchem přidán izolovaný minometný srub, který měl tento nedostatek řešit. Jeho přesné umístění v terénu však není známo. Linie na začátku náchodského úseku se měla stavět až v roce 1939.
Tvrzové pěchotní sruby v čele tvrze Hanička jsou součásti linie izolovaných pěchotních srubů. Poblíž linie se nacházela i DOV. Dělostřelecký srub byl umístěn cca 100 za linií na odvráceném svahu, aby se zabránilo jeho přímému ostřelování. Dělostřelecká pozorovatelna R-S-91 Komáří vrch nebyla napojena na tvrzové podzemí a nachází se na kótě Komáří vrch asi 3,5 km severozápadně od tvrze Hanička jako poslední objekt rokytnického úseku opevnění. Vchodový objekt je na tvrzové podzemí napojen nákladními rychlovýtahy, aby bylo co nejrychleji dosaženo dostatečného nadkrytí podzemí horninou. Toto řešení mělo být použito jen na 3 tvrzí, ale je realizováno jen na Haničce. Tvrze Orel a Šibenice zůstaly nedokončeny.
